Souhlasím s kopřivou. Chápu tě, přenášení je psychicky náročné, taky jsem se ho bála (jen z přesně opačného důvodu, aby mě kvůli němu a jinak bezdůvodně netlačili do vyvolání :). Velmi otravné jsou otázky příbuzných, jesli už... a kdy už... Ale zkus důvěřovat svému miminku a povznést se nad to, právě tímto mu pomůžeš ven, až přijde čas. Chápu, že máš před očima, co se stalo tvým známým, ale to je jistě spíše výjimka. Všechno bude v pořádku, uvidíš
.