Přidat odpověď

Insulo ono je to relativní. Nad našimi dětmi také teoreticky mohli jásat (1,7 a 2,1), ale kluci měli jiné představy a prvních cca 5 dní to byl boj o holý život. Kolaps dýhání, srdeční činnosti, plíce na prasknutí, o nějaké potravě nemluvě. Když o půlnoci musela dorazit posila, aby dávali infuzi do pupeční tepny (což je jinak metoda vyhrazená pro děti tak do 700g) . Ale dři to zvládli a kluci nakonec pomaličku též. Ta váha byla výhoda až sekundárně - krušný byl sice začátek, ale po tom prvním kritickém týdnu se to rychle otočilo k lepšímu a šli jsme nakonec domů nějakých 36+2 (což v těch prvních dnech bylo naprosté sci-fi). V porodnici s jen průměrnou JIP by si s tím nejspíš nedokázali poradit a že by byli kluci živí oba je hodně nejisté. Už tím, jak se možné potíže těchto těžších dětí zlehčují. U A. jsou všichni nedonošenci (aspoň 1 noc) nejdřív na ARO (nebo ti dost "STAŘÍ" na JIP), kde ty děti spolehlivě pohlídají - preventivně i když se zdá, že budou OK. Ty potíže můžou přijít během chviličky. Nicméně Apol. je jedno z nejlepších center v republice (roky se umísťuje z těch cca 12 nejhůře do 3. místa, spolu s Motolem a Podolím). Takže - věřím že to bude dobré .