...by melo prijit, ale neprislo.....zvlastni....i presto mam potrebu zalozit tema.... o uprimnosti, o vyjadreni... o podekovani.....
Tak... Mame patek vecer, a vetsina z vas stejne nedela nic kloudnyho, jen cumi do kompu...
vlastne jsem Vam vsem chtela podekovat... podekovat za nazory na moje posledni tema....
VELICE si vazim toho, ze se to nezvrhlo v urazky a sproste nadavani... i pres nejake to procento negaci, ale v to jsem doufala.
dekuju vam, ze tu jste....
Dnesek byl divne tezky a slozity den... nevim proc (vim, ale nechci vedet)...
nekteri z vas to cetli, ale mam pocit, ze byste to meli taky precist.....
Tak. Dospela jsem do faze, kdy se v mem zivote odehralo spousta veci….Kdo me zna, vi, ze ze trochu trpim na deprese, hodne s tim bojuju, v zivote to nemam jednoduchy… Jsem smutna a zlomena… Do ted normalni, setrvaly stav. Zila jsme si ve svem stereotypu celkem spokojene….v ramci moznosti, naucila se s tim zit a myslela si, ze jsem to vyhravala.
Obcasna depka, nuceny ziti, utlumena….ale stabilni.
Nechtela jsem nic jineho…. Bala jsem se toho, aby ty deprese nebyly horsi, tak radsi nic.
Posledni dobou mi par veci, skutecnosti a stavu probehlo zivotem a dostala jsem se do faze, kdy by me to melo stvat, mela bych byt na dne, zoufala, poucena….Nejsem….
Zjistila jsem, ze lide, kteri byli v mem zivote me opustili…prisli jini….Mrzi me to? Nevim…Pochopila jsem, ze když clovek potrebuje pomoc, nemuze se spolehat na ty, kteri tvrdi, jak dobrymi jsou kamarady… naopak, zaseknou tam, kde to nejmene cekas…
Ve zlem…
To me mrzi.
Nicmene i když delam chyby jsou tu taci, kteri me pochopi, podpori…vedi, ze nema cenu mi neco vymlouvat, ale ve fazi euforie se mnou nebojuji, ziji ji se mnou, neodvrati se…
Vzhledem ke skutecnostem, ktere se pri tom deji, ve fazi bolesti chlacholi, tisi, vari kafe, podavaji kapesnik a trpi se mnou…
Mela bych upadnout do deprese…..neupadam….
O lasku nejde… tohle je jasny…. To je smutek kterej k zivotu patri….s tim se neda nic delat, takze me to netrapi…
Ale proc me to, sakra, nemrzi?
Proc me ty pady, prdele, sracky, v kterych asi jsem neublizuji? Tesi me to! Mam pocit, ze i kdyz to boli, je to dobry znameni…
Ziju!!!
Neco se kolem me konecne deje! Bavi me to! Svet se toci, veci se stavaj, na houpacce, nahore, dole….mam pocit, ze je to v poradku…
Vylezla jsem ze svy pseudonory na svet a on se toci!
Nejsem v tom sama, lidi tu jsou…NEZAMRZAM...
DEKUJU
a koukejte to zmasakrovat