Přidat odpověď

Lízo, máš pravdu. U dospělých to platí. Děti nejsou malí dospělí. Zvlášť pokud věří na Ježíška. Tam o nějaký akt obdarování nejde. Dárek má dvě roviny a děti vnímají jen jednu - a mám pocit, že někteří dospělí taky, ale tu druhou. Jedna je akt obdarování, druhá akt potěšení. Jedni čekají vděčnost jen za to, že šli do obchodu a něco koupili bez sebemenší snahy druhého potěšit, druzí chtějí být potěšeni. Chcete po dětech to první, oni chtějí mít radost.

Moje děti mají taky radost ze všeho. Je to povahou, ne že je učím předstírat radost. Scény nedělají a to někdy od babičky dostali fakt nesmysly, zlaté nalepovací vnitřnosti...