Mám doma podobný a stejně starý výlupek v dívčím provedení.
Zatím jsem nepřišla na to, jak tyhle její reakce obecně obejít, jen důsledně hlídám a jsem z toho hodně unavená. Alespoň mi tedy venku neutíká. Původně zkoušela, pak jsem jednou v parku (auta veeeelmi daleko) řekla, že maminka jde papa a šla, na rohu jsem se otočila, zamávala a zajela za roští, skrz které jsem na ni viděla. Pár minut tam stála, pak se ozvalo "mami" a vyrazila za mnou, pak dvakrát ubrekla a já jsem se vynořila - už to nedělá. Na kopání při přebalování zabralo plesknutí přes nožičku - tak aby to štíplo. Od té doby jen při každém pokusu o kopání začneme s tím, jestli si pamatuje, jak to štípalo, když maminka musela plácnout a že maminku to teď bolí. Taky zatím funguje. Se sporákem aktuálně přestala, teď zapíná a vypíná myčku.
Počítač, kytky, žaluzie na balkonových dveřích, boty v předsíni - s tím vším opakovaně bojujeme.