Přidat odpověď

Přesně tak - když jsem se začala více šťourat v produktech, mlžili jako blázen a nakonec to bylo stejně všechno jinak.
Nevadilo mi scházet se s lidma, to jsem měla moc ráda, nevadilo mi ani, že jsem obvolala 10 lidí, než jsem uspěla a jeden se sešel. Nevadilo mi chodit na schůzky od 20,00 večer nebo v 6 ráno. Nevadilo mi ani učit se obrovské množství informací, absolvovat každý týden nejmíň 2 školení, jezdit po víkendech na výjezdní školení.
Ale vadil mi obrovský tlak na výkony (tzv. množství bankovních jednotek, které jste za měsíc "podepsali"). Vadilo mi, že ta práce se kvůli nedostatku informací nedá dělat tak poctivě, jak bych chtěla. Když jsem to zkoušela, byla jsem za blba, protože jsem spoustu času věnovala právě sháněním těch nesehnatelných informací, tudíž nedělala produkci. Vadilo mi, že nadřízení se podle hesla Silnější přežije věnovali pouze těm poradcům, z kterých měli hodně peněž (tzn. těm, kteří měli bohaté klienty, což já tedy nebyla). Vadilo mi, že provize si chodí jak chtějí a není možný se spolehnout, že ti na účet přijde pravidelně byť malinkatá částka.

Takže předně bych zvážila, z jakého prostředí pochází tví kamarádi, příbuzní, rodina, teda ti, na které se obrátíš jako první. Pokud jsou "vyšší střední", máš dobrou startovací pozici. Pokud jsou "holá řiť", je to fakt řehole a psycho, než se vypracuješ.