Přidat odpověď

Ještě bych k tomu dodala toto: ze strany společností je to děsněj vopruz. Principy např. stavebního spoření pochopíš raz dva, takvé rozdíly v nich nejsou. Ale na KAŽDÉ z nich musíš mít speciální školení, jinak to nesmíš prodávat!! Totéž penzijní připojištění, ta jsou snad úplně stejná. A teď si vezmi, že musíš jet na školení 100 km, školení trvá tak dvě hoďky, načež jedeš zase těch 100 km zpátky. Firma se ani nenamáhá, aby ta školení byla třeba tři v jeden den. Navíc tě neškolí firma (v tomto případě Fincentrum), ale dodavatel produktu, třeba dotyčná stavební spořitelna.
U pojišťoven ještě horší: když je pojišťovně něco nelíbí, vracíš provize až 2 roky zpátky. Tím tě má dokonale v hrsti. Nevymlátí prachy ze zákazníka, odskáčou to prodejci (záměrně neříkám poradci, to nejsou ani omylem!!!). Prostě pojišťovna chce prachy a z někoho je dostane. Navíc nesmíš prodávat dvě sobě si konkurující pojistky, např. povinná ručení. Za povolení, že smíš prodávat dvě povinná ručení, zaplatíč tuším 20.000,- Kč za zápis do registru, na základě kterého je ti to povoleno.
Ber to tak, že tohle jsou věci, které málokdo ví. Já s tím sekla v okamžiku, kdy vyšel zákon o povinném placení oněch 20.000,- Kč. práci dělám proto, abych si vydělala, ne abych živila stát a já chodila žebrotou.
Jo, a přečti si knížku Lovci (Vašich) financí. Úžasná. Tam pochopíš, proč tohle píšu. NIKOMU z oblasti financí nejde primárně o nějaké zákazníky. Jde jim jen o jejich prachy. Udělají všechno pro to, aby je dostali. Je to obchod s iluzemi. Jestli to chceš dělat, hodně štěstí.