Přidat odpověď

umím si představit děti nemocné, které do školy nemůžou, děti s postižením, které mají jiné nároky a potřeby. Pro ně je domácí škola ideální.
Taky jako terapie při problémech, kdy škola dokázala dítěti učení pěkně znechutit, tak zase nastartovat tu chuť do vzdělávání se, tak přechodně může domácí škola pomoct.

Ale normální děti potřebují kolektiv, a potřebují uznání od někoho jiného, než je jen rodina, potřebují i to srovnání. Potřebují občas pohrát a vidět, že někdo umí víc a potřebují se nasučit i trochu se přizpůsobit a dodržovat pravidelný řád, který mu dá někdo cizí a který mají i ti ostatní.

ono to potřebují i rodiče, aby viděli, jaký je dítě ve srovnání s vrstevníky, a někdy zjistí, že je v něčem mnohem lepší, než si bez srovnání uvědomili, a v nečem že je prostě horší nebo průměrné

ideální podmínky život nezná, to jen fyzika