Přidat odpověď

Promiň, ale říct vlastní mámě, že je kráva, to je na mě příliš silná káva, ať ta máma dělá co dělá. Až tobě jednou řekne tvoje dítě, že jsi kráva, poznáš, jak se tvoje máma cítila. To, že si vyzvedneš dárky a ani za ní nedojdete nahoru, protože jsi řekla, že prostě nahoru nepůjdete, to je bez komentáře. A to, že nevíš, že má tvoje máma poměrně závažný druh rakoviny a že je po nemocnicích, tak to je důsledek tvého jednání. Jistě je chyba na obou stranách, ale jen po tom, co jsi zvládla napsat do toho krátkého příspěvku, bych být tvou mámou, taky neventilovala svoje problémy před tebou. A kydž víš, že má tvoje máma rakovinu, proč prostě nezvedneč jednou za tři dny telefon a nezavoláš jí? Nebo nezvedneš zadek a nezajedeš se za ní podívat třeba jednou za 14 dní, jak se jí daří? Pak bys asi byla v obraze. Chce to trochu změnit náhled na život a sama na sebe. Můžeš se tady vypsávat horem dolem o špatném vztahu mezi vámi. Je to máma a dost možná, nedej bože, nebudeš mít už moc šancí. Děvče, trochu hrdost stranou, nenadávej na ně, vynadej sama sobě, že se chováš jako ten skot a běž za svou nemocnou mámou.