Přidat odpověď

Ano, to si taky myslím, že v té situaci je velký dar nebo štěstí, když ten člověk může zůstat doma u rodiny. No a možná dokázím k závěru, že to pozitivní, co jsem získala, je fakt, že jsem přijala realitu, že k životu jako takovýmu prostě stáří a nemoc nebo postižení patří. Jenže smířit se s tím, když jde o blízkýho člověka, to je hrozně těžký.