Přidat odpověď

jj, potřetí doma, myslela jsem, že mi explodují kyčle, otvírala jsem se strašně rychle, hrozně jsem to hlavou tlačila, abych to "stihla". Nesnesla jsem kolem sebe nikoho, než jsem vyexpedovala bráchu s dětma, tak to bylo úplně o ničem, akorát to bolelo a neotvírala jsem se. Tenhle porod je na dlouhý povídání, nebyla jsem na něj připravená (ke konci těhotenství jsem se porod snažila odsunout, jak to šlo, nechtělo se mi vůbec, ale ani trochu rodit) a ještě jsem si porod "naplánovala", když měli všichni čas a byl to jediný možný den - ve finále mě to vlastně zaskočilo.
Osobně si myslím, že být v tomhle psychickém rozpoložení v porodnici, je to průšvih.