aachje, nejsem "bondingový terorista", ale fakt si myslíš, že jednodennímu dítěti, které je devět měsíců v břiše u mámy, v teple, naslouchá jejímu hlasu a tlukotu srdce a po porodu ho dají někam úplně jinam, že mu to fakt je fuk?
Pro mě osobně to postrádá logiku, myslím, že prvotní potřeba je přítomnost té osoby, se kterou bylo dítě devět měsíců spojeno a to opravdu co nejvíc tělo na tělo.
Po každém porodu nastoupil endorfin a nedokážu si představit, že bych se bez dítěte v klidu vyspala, celá jsem byla naladěná pouze na to, dítě pozorovat, tulit, chránit a opatrovat jako oko v hlavě.
Samozřejmě chápu, že po třeba náročném, nebo ne úplně přirozeném porodu se toto nenastartuje. Ale zas mi přijde absurdní tvrdit, že novorozeněti je to jedno.