U nás je tohle taky trošku, ale nemyslím že by to bylo peciválstvím. Ono když je muž celý den v práci tak o víkendu je rád že je doma a užívá si to. Ale já musím alespoň 1x denně vypadnout z domu ven-jak jsem pořád s dětma doma tak jednak mám nutkání jít ven já a jednak vím, že když nepůjdeme, budou děti znuděné (=rvát se, hádat se a honit po baráku) a skončí to všeobecným řevem.
Takže děti se povinně venčí, táta má přes týden "volno"
a vypije si v klidu kafe a když se vrátíme z procházky, nadšeně si spolu hrají.
O víkendu to synek (5,5) taky někdy zkouší a sem tam je necháme doma spolu, ať si hrajou, nicméně další den už musí bez pardonu na dvě hoďky ven. A říkáme, jak to je-že musí natrénovat svaly, aby se mu v létě s námi dobře chodilo na túry na horách, aby rychle běhal až bude hrát s klukama ve školce fotbal...