Přidat odpověď

K té osobní odpovědnosti - položila jsem "na oltář vlasti" nejednu hodinu zadarmo. Poté, co to bylo nařízeno, už ani minutu.
Bez řečí jsem šla do práce i když jsem věděla, že peníze na zaplacení nejsou, ale měla jsem pocit, že je to potřebné, ale to nelze žádat donekonečna a nelze toho zneužívat způsobem, jakým je to právě s pokřikem o poslání žádáno po lékařích.
Nu, až mi energetici se stejným pocitem ušlechtilého poslání pošlou nějakou tu megawatt hoďku do sítě, můžu o ušlechtilosti různých poslání znovu začít uvažovat.
Možná pak o ušlechtilosti a jiných nehmotných pohnutkách začnou uvažovat i lékaři. Zatím tu máme kapitalismus a musíme se mu podřídit všichni. Se vším všudy a on už není na ušlechtilost prostor.
Nu.......tedy já jsem ušlechtilá až až, když mě živí manžel, z téhož důvodu se mi to rebeluje a pyskuje. Být to jinak.................asi budu muset vycouvat z pozic, nebo nerebelovat osamoceně, ale opřít se o nějkakou tu organizovanou formu.