Asi tak... Nevím proč, ale mám ten pocit, že kdyby se někdy dítěti těch nejukřičenějších supermatek moralistek něco náhodou stalo, tak ten svůj "biologický odpad" okamžitě vrazí do ústavu a za dva dny zapomenou... nebo by musely okamžitě jít a skočit z mostu. V žádném případě však nevidím empatickou lidskou bytost, která by své dítě dokázala takto přijmout, milovat jej jaké je a ještě udělat útulný domov dalšímu děťátku. Než bych vypustila soudy o Danielině vině, klečela bych a pokorně se modlila k Bohu, aby mi odpustil, že jsem na to vůbec pomyslela, a aby mi neukázal, co všechno se může udát v jedné vteřině... i přes pečlivé oko matčino.
Příběh D&L a nyní už i &L, sleduji.. jednou jsem je náhodou potkala a podle fotek poznala a uvědomila si, že ani moje veliká fantazie absolutně neobsáhla, čím si D&L museli projít, procházejí a ještě asi projdou.
Daniele, Lukáškovi a Leonce přeji už jen slunce. A to hlavně v lidech, které mají okolo sebe, a které budou dále potkávat. V sobě ho rozhodně mají. :-)
Ještě malé poděkování Agatě.. její slova o Janu Tleskačovi mě tak rozesmála, že jsem se dlouho nemohla zastavit... po čtení těch hnusů mi to přišlo k duhu. Je to neskutečně trefné a je to asi tak vše, co bych také všem zlým lidem zde ráda odvětila na ty jejich nechutné bludy. Hromadně.
Ať žije Zelený Raul!
Předchozí