Přidat odpověď

Nel, já nic takového netvrdím. Já mám možnost každodenního hlídání, přesto to nedělám. Studuji, pracuji od synových 16 měsíců (dceři byly 3 a půl roku), když jedu do školy, vezme si chlap dovolenou - i když by mohla hlídat babička, co bydlí vedle nás. Nemám pro syna školku, platím soukromé hlídání, takže nakonec mi zbyde z výplaty půlka toho, co bych měla, kdybych byla na pracáku (a měla bych to bez stresu). Ráno vstávám, rozvážím děti, pak je sama vyzvedávám. Chlap jezdí sem tam na služebky přes noc.
Není to tak jednoduché, jak se ti to zdá. Když jsem se začala učit jazyk, měla jsem jednu tašku věcí. Odjela jsem do UK prakticky bez znalosti jazyka. Pak jsem potkala přítele - začali jsme rekonstruovat barák, máme 3 úvěry a bydlíme v jednom pokoji - dům pořád není hotový. Než přišly děti, odjela jsem do Skotska, kdy jsem půl roku pečovala o starou a ležící paní, abych přidala na tu rekonstrukci nějaké peníze.
A kdybych se měla vrátit ještě dál, mohla bych popsat, jak bráchu srazilo auto, mámu vystěhovali z bytu a já skončila na ubytovně ve špitále, kde jsem začínala v 18 letech pracovní kariéru. Připadá ti, že všichni ostatní mají vše zadarmo?
Já jen říkám - někdy se musí přeplatit hlídání, pokud víš, že ti zůstane práce, která tě uživí. Časté jsou věty "to se mi nevyplatí", ale to bych nepracovala ani já, kdybych to brala takhle.