Přidat odpověď

moje dcera je tedy po nemoci, tak se to snažím tolerovat, ale už mi hrabe!!! Ne, že by beze mne nevydržela minutu, když je doma táta, ale začala se sama bát i v místnosti(v životě jsem ji nestrašila, pohádky teda cenzuruju, ale ted je čteme ve velkém, tak fakt už nevím, není-li to zdroj), i když jsem doma(manžel taky) a já chci na WC, jde se mnou!! Ve 3letech. Nechci to řešit nějak násilím, ale vzhledem k tomu, že co nechodí ted do školky, jde spát v půl 12, jsem dost vyčerpaná. Nikdy jsme s tím problémy neměli, od miminka jsem klidně na 2hod vypadla, byla v poho s tátou. Nemáte někdo nápad jak na to? Jinak spíme spolu v posteli, fyzického kontaktu má snad dost...blbý je, že já jsem založením vlk samotář, ta NEUSTÁLÁ blízkost mi leze na nervy a jsem podrážděná.