Přidat odpověď

Tak já jsem katolička, čekám 3. dítě a víc jich není šance uživit. To bysme měli žít v celibátu už do mého přechodu? No díky.
Znala jsem jednu katechetku, měřila asi 140 cm a chtěla deset dětí. Měla dvě CS, brzy otěhotněla potřetí. Asi v sedmém měsíci těhotenství vykrvácela v sanitě, když nastaly komplikace. Tak tu zůstali 3 sirotci. Její jednání považuju za sebevraždu. Žena tu snad není jen k tomu, aby porodila kopec dětí. Je zodpovědná za svůj život, protože ji potřebují děti, které už jsou. Myslím, že nic nelze brát tak fanaticky. Když to bude Boží vůle, otěhotním i přes tělísko. Když ne, mohu se rozkrájet, dát za IVF milion a stejně neotěhotním.
Potraty neschvaluji, ale kdybych čekala dítě, u kterého by bylo jisté, že nepřežije ani týden po porodu a těhotenství by ohrožovalo můj život, asi bych to podstoupila. Bylo by to šílené, ale nechci tady nechat sirotky.
Jestli je vaše přesvědčení tak pevné a nesnesete žádnou výjimku, přestěhujte se k nám na Slovácko, tady se najde spousta babek, co k vám cestou z kostela zajdou. I nějaké vdané katoličky v produktivním věku. Mladé holky asi jen zcela výjimečně.