Přidat odpověď

tak určitě se teď žije líp..ale odpovědnost člověka za své kroky je stejná...
taková úvaha - zamýšlím se často nad poslušností, dnes už i děti jsou často vedené k tomu, že vlastně poslušnost je zastaralá a všechno se musí dítěti vysvětlit, aby to pochopilo a pak teprve může poslechnout..
ale jsou situace, kdy to dítě by mělo poslechnout i když neví proč.. je to pro něj dobré, a to se dnes moc nenosí
co z toho je to vidím i tady na rodině a všude kolem...
problémy i s malými dětmi...jsou vzpurné a neposlušné
já mám dvě děti v pubertě a věřím že i proto, že je vedeme podle biblických zásad,s nimi nemáme problémy a jsou zlaté..jsou vyrovnané, spokojené...
my posloucháme Boha v tom, že máme děti vést podle jeho měřítek ,otec je hlavou rodiny, ony nás mají respektovat a poslouchat adt.. a vyplácí se to. I když je to někdy těžké nepodlehnout masáži okolí, že mají mít svobodu, volnost a žádné mantinely...
takže zpět, člověk který Boha poslouchá ve ,,všem,, i když si někdy není sám jist ale vloží v něj svoji důvěru, tak většinou až časem pozná, že to bylo dobré..
Někdo jiný ,,věřící,, si vybere radši za rádce psychology a jejich rady o dětském rozletu a volnosti a rady Boha přechází...
no, možná jsem to story pojala krkolomně...