Našim dvojčatům je 2,5 roku. Také se vztekají, ale rozhodně je to nenechám "vychutnat si to". Nějaké "vyřvaní vzteku ze sebe"
, to opravdu nefunguje. Nakonec mi tak akorát to dítě usne a probudí se s jekem znovu. Naopak jemně ho převést k něčemu jinému je ideální praktika. Příklad - dítě řve, že se chce koukat u bráchů na video, ale je čas na odpolední spánek. Řve, ječí, kope když je řeknu "spinkat". Vezmu ho řvoucího do náruče, odnesu do jejich pokojíčka, cestou už slibuju že si pustíme na chvíli televizi a že se podíváme co dávaj (odpoutám pozornost na něco jiného). Jak jsem v pokoji, už se uklidňuje, podám mu třeba ještě nějakého plyšáka a za 2-3 minutky leží vedle bráchy-dvojčete a za pár minut spokojeně a bez řevu usne. A tak se vším - když řve, nemá cenu trvat na zákazu a nenabídnout něco jiného. Na co - aby si vyřvával z frustrace? Neříkám - dovolit to co zakazuju - to NE, ale nabídnout na výběr něco "přijatelného". A když to nejde (třeba kluci nechtějí jíst), tak uklidňovat, hladit, povídat, uklidnit a pak pomaličku začít.