macimm, na tobě je obdivuhodné, jak dokážeš poté, co tě přejde největší zlost nebo lítost svého muže v podstatě obhajovat - to je vlastně nezbytný předpoklad pro normální, funkční, vyrovnané partnerství - že poté, co přejde nával emocí je člověk schopen sebe, situaci i partnera zase vnímat v přiměřenejších konturách , než jsou ty pokřivené afektem - ale u tebe mi tak nejak připadá, že zdaleka vyrovnaný vztah nemáte a že si tím spíš jen zpětně omlouváš, proč jsi zase vyklidila pole. Tím tě nechci nějak pošťuchovat k dalším emocím, spíš jen aby sis dala pozor, abys po letech nezjistila, že ses nechala zašlapat někam do rohu.