Přidat odpověď

Domikoo, tak to je, jako bys naprosto přesně psala o mně: jen s tím rozdílem, že učím déle, ale zas s přestávkou na rodičák + doktorát, i když i na něm jsem učila. Krizi prožívám pořádnou a CHCI ze školství prchnout, nicméně mě bohužel drží s jinou prací nesrovnatelná přímá pracovní doba, ráno začínám v 8 hod, nekončím později než ve 13.30 a samozřejmě všechna volna, mám teprve pětiletou holčičku, takže kvůli ní musím vydržet. Pro mě je školství kromě psychické náročnosti hlavně obrovský emocionální výcuc, nemám na to, abych intenzivně věnovala energii tolika mladým lidem... fakt ne, kolikrát je to i na to, že přijdu domů a na uklidnění si dám panáka... Já mám tedy vystudovanou češtinu, dějepis + státnice z angličtiny, tak přemýšlím o redaktorské nebo prostě novinářské práci, ale čím déle jsem ve školství, tím méně mám pocit, že zvládnu uplatnění i v "reálném" světě. Jsem zvědavá, kdo ti sem napíše nějakou radu - za mě: školství je jen pro velmi silné, odolné a citově stabilní lidi, pro zbytek je to úmornost.