Přidat odpověď

1.Máte nějaké obavy a jaké – myslím ty, které vás provázejí každý den

strach, že zase přijde nějaká překážka. Strach že selžu.

2.Co byste dělaly, pokud byste přišly o práci a nemohly najít další

jde to nějakou dobu vydržet, dlouhodobé hledání je frustrující a demotivující, další zátěž představuje balancování na existenční úrovni, hlavně mít jakoukoli práci znamená být zdravá...

3.Jakou překážku pro vás představuje vaše onemocnění či onemocnění dětí

Onemocnění - problém, když není hlídání - za tento rok to bylo dohromady 4 měsíce

4.Jak tvoříte finanční rezervy

Špatně - je potřeba připravit lepší plán

5.Poskytuje vám otec dítěte nějakou podporu – materiální, fyzickou, psychickou…

Neposkytuje, je to jako u druhých, teď naopak přestal platit výživné - i když jdsem kvůli nemoci své a dítěte dva měsíce nemohla vydělávat

6.Co vám nejvíce chybí a co by vám ulehčilo situaci

Opora, pocit, že nejsem na všechno sama. Situaci mi ulehčuje lidská solidarita - hlavně tady na Rodině třeba v podobě materiální pomoci - darování nebo výměna oblečení apod.

7.Co by bylo s dětmi, pokud by se vám něco stalo

Buď otec, ale asi by to nedopadlo dobře nebo DD - to by asi taky nebylo nejlepší

8.Je nějak znát na postavení vás a hlavně dětí, že patříte do "jiné" skupiny?

Na první pohled ne, jen na ten druhý - kroužky, dovolené, tábory, školy v přírodě, auto - odvozy někam, bazény, kina...

9.Co vaše děti nemají oproti druhým a znesnadňuje jim to život

Nemají dost jistoty, uvědomují si, že to všechno visí na mně. Občas mají strach, když jsem nemocná - třeba teď, když mám jít na operaci

10.Vaše poznámky a komentáře
Z odpovědí mi vyplává, že nebýt rodičů a jejich pomoci, zvládalo by se vám to mnohem hůř nebo možná hraničně. Taky předpokládáte stálé zdraví a síly. Upozorňuji, což všechny víte, že během pár vteřin, jednoho špatného vyšetření...se zdraví a síla mohou nacházet v nekonečnu.

Obecně mi však připadá, že to zvládáte dost dobře.