Můj bratranec je cca půl roku bez práce. Dělal předáka v jisté nejmenované asiatské automobilce. Výpověď dal sám, protože se tam k němu chovali jako k dobytku a to ještě za málo peněz. V podstatě ponižování a šikana stylem "ukaž co vše ještě si necháš líbit.
Dnes mi řekl, že nepůjde nikam pracovat za 15000,- hrubého, že to raději zatím pracovat nepůjde. Zdůvodnil to tvrzením, že už má svůj věk a zkušenosti ( 38), že dělal vedoucího ( ten předák) a že za těch 15000 se nedá slušně vyžít. Je svobodný a bezdětný.
Já jsem asi divná, ale moc s ním nesouhlasím. Není lepší vzít prozatím třeba i méně placenou práci a mít alespoň NĚJAKÉ peníze, než vůbec žádné? ( Nevím teda, jestli mu ještě běží nějaká podpora) Lepší práci si přece může hledat i dál?
Jaký je váš názor? Je lepší "sedět doma" a čekat na perfektní job? Poučte mě
...