Libik a někdy ani sebe
)
My to zouvání doma máme - by nám zdechly nohy asi. Ale podlahy uzpůsobené (jen paní "vytíravá" v tomhle počasí nestíhá - podcenili jsme vstup do domu) - když budou prášule, to doladíme.
Po čem jsem toužila? Abychom klienty nemuseli zouvat, v některých profesích spíše pocit sebezáchovný a jim trapně, no tak prostě chlap, co má potící se nohy a je celý den na stavbě se zuje, ale on ví...
Nepřipadá mi to neslušné - nevyžaduju - pak jsme VŠICHNI "Nezouvejte se" - oni tu tendenci mají všichni, když vlítnou do čistého a pak se cítíme blbě všichni. Takže jsme naplánovali místnost pro klienty proti dveřím, koupelnu s WC blízko.
Pocitově to chápu, prostě někomu je trapně se zout i nezout, tudíž se snažím vytvořit prostor pro všechny možnosti, není to nijak snadné
. Když je to tu vyleštěné, tak se všichni zouvají z pocitu a někteří i když vyleštěné není ... a to je mi zase trapné, že si zamažou ponožky.
Je pěkný zjistit, že aspiruju pocitově na Stepfordku
))
Poslední bylo - chtěl se zout - muž "no, vy tu chodíte v pantoflích a já budu v botách?"
"nezlobte se, tady nepadá sníh, v kozačkách by mi bylo teplo a boty na jehle se mi nehoděj ke kalhotám"...
Na etiketu v tomhle docela fakt dlabu. Ráda bych - aby se tu hosté, klienti i pes cítili příjemně - samozřejmě my - a aby to bylo udržovatelné, že nebudu mít popel v jídle.
Howgh.