Jasně, souhlasím, v našem případě to schůdné bylo, postel měla vysoké bočnice, v domě byla i sousedka s klíčema, která chodila na kontrolu, a další zůzná zabezpečení (babička skoro celý den popsávala, četla nebo se dívala na tv, v noci totéž) všechno jsem nevypisovala, ale v našem konkrétním případě byla takto po tři roky spokojená babička i rodina. Pak bylo babičce jednou špatně, odvezli ji do nemocnice a tam na mozkovou mrtvici zemřela. Ale souhlasím, že toto řešení nemusí být vhodné pro každého. A spíš jsem chtěla poukázat na to, že starat se denně o nemohoucího člověka je velmi, velmi náročné, nakonec příklady v diskuzi mluví za vše