Přidat odpověď

Náš skoro dvouleťák nikdy nebyl "bebíčkář". Nevím, zda to způsobilo to, že jsme z ničeho nedělali tragedie a nebo zda to tak v sobě má.
Každopádně z něj mám dojem, že má oproti nám výrazně vyšší práh bolesti. Jako poslední "kapka" nás rozhodilo to, že vůbec necítí (a nebo neřeší) elektrický ohradník. Tluče to jako blázen a on se toho stejně drží a cloumá za pásku. Samozřejmě, když se ho dotkneme, tak dostaneme skrz něj pumelici... (ehm, o tom, že pak musíme věčně opravovat ohrady, radši pomlčím..) Dokud byl menší, tak jsme ohradník vypínali, aby náhodou nedostal ránu. Když už ale začal pásky moc ničit, rozhodli jsme se mu to jednou zapnout, aby si to zapamatoval a nechal být. Bohužel bez účinku (takže teď přemýšlíme, jak mu vysvětlit, že tohle prostě dělat nemůže, zatím jsme bez šance).

Rodiče mi už "radili", abych s ním kvůli tomu zašla k doktorce, ale mě to připadá jako nesmysl, co by s tim ona asi tak mohla udělat?

A tak se ptám, máte to někdo u svých dětí také tak, přešlo to samo nebo jste to nějak řešili?

Děkuju.