Přidat odpověď

Mono,
ono je to o zvyku. Já jsem se svým mužem 19 let a X krát za den se jenom tak pohladíme nebo obejmeme. Nevidím na tom nic tak zvláštního. Mám ráda ten pocit jistoty,že je vedle mě v bezpečí.
Když mi manžel před pár lety onemocněl a doktor mi řekl,že to nepřežije měla jsem hrozný strach,že tu nebude. Naštěstí se to vyřešilo,ale v té době jsem měla úplně panický strach,že se vzbudím a už tu nebude. nemohla jsem kolikrát ani dýchat. V té době jsem se naučila usínat s tím,že se držíme za ruce,ale i předtím jsme spolu spávlai v kontaktu.
Děti mají svoje pokoje a rádi se tam rozvalují ve své posteli. Malé děti už nemám,ale dokud jsem je měla spávali u nás.