Přidat odpověď

A já to zas chápu. Jsem těhotná a nepotřebuju si nechat celou noc okopávat břicho. A ani jinak mi takové nocležení nesvědčí, na moje bechtěrevické záda je fakt slast se celou noc kroutit podle polohy 20-ti měsíční dcery. A její namotávání a rvaní mých vlasů dobrému spaní taky nepřidá. Navíc, až se narodí miminko, určitě by dcerku budilo v noci případným pláčem.
Ale já jsem to dotáhla tak daleko, že jsem krkavec od porodu, prostě dítě spí ve své postýlce a šlus. Občas, třeba když je nemocná nebo nespíme doma, to porušíme a pak je tak 2 noci problém. Ale obvykle ji večer strčím do postýlky, přečteme si, dáme spát všechny plyšáky (ne k ní do postýlky, na válendu), dám jí pusu, lehne si, zakryju ji a odcházím. Celý proces trvá max. 10 min.
A starší dcera v dětství uměla demonstrativně blít, když chtěla něčeho dosáhnout. Ovšem, u takové krkavčí matky, jako jsem já, nedosáhla kýženého výsledku, tak ji to přestalo bavit. (Ten nápad dostala díky tomu, že při každém kašli zvracela a viděla ten šrumec, oba rodiče pobíhali, převlíkali ji, postel, uklidňovali ji, litovali...)