Přidat odpověď

Ráda bych znala vaše názory k následující situaci, v níž se motám. V létě bychom chtěli jet na dovolenou k moři. Manžel by vzal rád s sebou i svého otce. Mně se společná dovolená příliš nezamlouvá, přestože tchána mám ráda a vážím si ho. Je to pak pro mě dovolená s mírným "omezením" i když ho nedokážu přesně definovat. Nabídla jsem manželovi, aby jel s dětmi a tchánem, já bych zůstala tady a užila si to jinak. Nevadilo by mi to. Ale oběma je nám jasné, že za těchto okolností zase nepojede tchán. Netěší mě to a nevím, jak z toho ven. Střídají se ve mě pocity sobeckosti s uhájením si nároku na svůj čas. Kde je ta hranice? Nechci ultimáta, hledám společnou dohodu. Děkuji za vaše příspěvky.