Přidat odpověď
Na mojeho vzteklého a navíc ještě bouchacího chlapečka zabralo pevné objetí, od té doby je podstatně klidnější a mírnější, plus takovým situacím předcházet, do určité míry je to i normální vývojový krok. Nezakazovat, převést na jinou činnost, nabídnout alternativu, naprosto minimalizovat slov NE.
Případně zkus se ještě podívat do Vývojové psychologie od Krejčířové, najdeš na books.google.com, strana 80, co píšou.
Další tedy ještě děti mají určité "vývojové" úkoly, bouchání, voda, sypání, lámání a já nevím, co ještě, které rodiče obvykle přivádějí k šílenství. O tom se dá dočíst tady (kromě teda jiných věcí):
http://www.dharmagaia.cz/kniha/806-rebeca-wildova-svoboda-a-hranice-laska-a-respekt-co-od-nas-deti-potrebuji
Předchozí