Aha, promiň Margot. No nejlepší by bylo si přímo přečíst nějakou knihu od Prekopový, nebo si prohlídni její stránky: http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/%C3%9Avod/tabid/70/Default.aspx, najdeš tam inspiraci.
Pro mě pevné objetí se vztekajícím se batoletem znamená: miluju tě, i když do mě zrovna vzteky bušíš a vřeštíš jak siréna, budu tě držet, aby ses mohla vyvztekat s pocitem, že tvůj vztek nemá žádný vliv na moji lásku k tobě. Jsem tu s tebou a cítím s tebou. Jsem tvoje máma a jsem tu pro tebe, pořád.
Ono se to dost špatně popisuje. Nicméně obohacuje to obě strany - já s každým zvládnutým záchvatem získávám sebejistotu, že zvládnu roli matky, a dítě sebejistotu, že svět není tak nepřátelskej jak se ve dvou letech zdá (všechny ty dveře, co nejdou otevřít, bačkory, co nejdou zout, věci, na který nedošáhnu a slova, který neumím vyslovit, i když bych chtěl), když aspoň máma mě chápe a objímá.
Ale je to běh na dlouhou trať - já už mám několikátý dítě a teprv u něj mám pocit, že období vzdoru ze mě neudělá alkoholika - u těch předchozích jsem myslela, že skončím dobrovolně v blázinci