Přidat odpověď

Velmi dobře to znám. Zjistila jsem u syna přesně v tomto věku začínající nebo už závislost na PC či televizi. Ne, že by ji měli často, ale pořád ho to nutilo, aby si o PC říkal a pořád dokola. Starší syn s tím neměl problém, raději si vzal knížku. Tak jsem řekla dost... dala jsem si opravdu čas i práci s tím, že jsem vymýšlela přesný odpolední program, včetně toho, že mi začali v domádnosti pomáha (skládalli ponožky, s vařením, pečením,uklidit šuplíky apod). K mému překvapení po týdnu jsem je už nemusela nutit, ale šli mi pomoci. Začala jsem vymýšlet tzv. projekty - vyrobili jsme zeměkouli z papíru a pomalovali ji, vyrobili hadrové panáčky, potom vymýšleli komiksy, odborné nákresy letadel (tedy podle jejich představ). Časem (2 měsíce) si o počítač řekl tak jednou za 14 dní. Tak ho na 2 hodiny bez problémů měl. Za pár dní přišel na to, že pokud chce něco vyrobit, musí si na to vše připravit a vymyslet a také, že spoustu věcí neví a musí si je někde přečíst. Ze začátku to bylo těžké, nic nechtěl, všechno bylo nudné. Teprve když viděl "výsledky" své fantazie, nebyl problém Zlepšilo se i vnímání toho typu, že když mu něco říkám, že konečně vnímá!! Teď si povídáme o všem, jsou to debaty na hodiny a já jsem ráda.