Přidat odpověď

Žaniko, dětem vyprávím zážitky ze své školy, občas slyší něco, co vypráví jiné děti, a pak si to vysvětlujeme.
Maruška ví, že by zatím nemohla chodit do základní školy. Ví taky proč. Protože je tam jedna učitelka na mnoho dětí, které musí všechny sledovat co ona říká, aniž by se jim individuálně věnovala. Že tam nesmí vyrušovat ostatní, musí být zticha, když je potřeba a dělat, co je zrovna potřeba- a že to zatím nezvládá.
Když už mám pocit, že absolutně nezvládám já, párkrát jsem řekla, že jestli se nedohodnem na nějakým způsobu výuky, tak jí dám do zvláštní školy, a tam ať si to řeší někdo jinej (no, stejně bych to asi nakonec řešila já).
Místní zvláštní školu zná, ona je míchaná se základkou, ale v základce jsou tam jenom dvě děti. Původně jsme tam byly zapsaný, takže se tam účastnila pár akcí, celkem se jí tam líbilo, ale nebylo to vyučování v pravým slova smyslu.
Maruška měla kamsi namalovat stromeček (nešlo o nějakou grafomotoriku, jen o označení čehosi), namalovala, na to, že neměla předlohu a malovat neumí dost pěknej stromek, ale učitelka měla představu, že stromek se má malovat jako taková ta čára a z ní vybíhající šikmé čáry a snažila se jí donutit, ať to tak namaluje. No, tak to jí občas připomenu, když po ní chci věci mnohem důležitější.