Žárlení je kapitola sama pro sebe
A to plácnutí - pro mě to bylo natolik dramatické, že si to pamatuju až do dospělosti. Pro někoho tady, jak jsem četla diskuzi, to nebyl problém a tvrdí, že ani klečení v koutě jí netraumatizovalo a neponižovalo. U mě by to tedy bylo naopak. Každý jsme jiný a každé dítě je jiné. Ale podle mě, bít se prostě nemá. A muset plácnout třikrát denně - to už asi nefunguje vůbec, ne?