Přidat názor k článku Výuka jazyků na základních školách

Před rokem jsem se ocitla v roli kritika učitelů jazyků, protože jsem doučovala tři dyslektické děti (viz můj příspěvek: Zprostředkované zkušenosti). Letos si musím sypat popel na hlavu, protože jsem se tím nepochybně kritizovaným učitelem stala já. Nějak se to tak semlelo, že jsem kývla na nabídku (a dávno vím, že vražednou) učit Aj na 2. stupni ZŚ. I my máme haldu integrovaných dětí, které mají tzv. individuální plán - ale zkuste to ve třídě dodržovat. V každé třídě (a učím 6 ročníků - žádné paralelky, prostě od 4. do 9. třídy) mám několik dyslektiků a několik zlobivců, kteří už mají třídní důtky, dvojky z chování a leccos jiného, ale neplatí na ně nic a na mne oni naopak zkouší všechno. Tito žáci opravdu strašně zdržují výuku, v hodinách především krotím dravou zvěř a občas učím. Mají špatné základy, protože se jim pořád mění učitelé (např. 7. třídy tvrdí, že měli zatím asi 7 učitelů za 3 roky angličtiny...), děti nejsou příliš rozdělené podle vědomostí a taky chuti pracovat. Je to strašně těžké donutit je, aby vůbec vnímali, co říkám, aby pořád nežvanili - potom se totiž při testech a prověrkách strašně diví, že tohle jsme přece nebrali!
Samostatnou kapitolou jsou učebnice. Kdo máte zkušenost s řadou Project 1 - 3, jistě mi dáte za pravdu, že to není žádná radost. Hlavně pro rodiče, kteří většinou nejsou schopni dětem pomoci, protože se v učebnici nezorientují (články, zadání cvičení a i gramatika jsou v angličtině). Tyto učebnice používám spíše jako vodítko a dětem vše vysvětluji po svém a s pomocí na internetu vyhledaných článků. Je to ovšem práce navíc, kterou nikdo - ani děti - neocení.

Ráda bych totuo cestou požádala rodiče, aby k nám učitelům zkusili být tolerantní. Věřím, že většina z nás dělá co může a je to většinou nadlidské úsilí. Stane se, že na některé žáky (a třeba jsou to zrovna vaše děti) jsme nechtíc přísnější nebo nespravedliví, ale kdyby to jen trochu šlo, rádi bychom věci změnili. Sama nevím, kde hledat pomoc - v penězích? V tom, aby se díky malému počtu paradoxně nezvětšovaly třídy? proč by nemohlo být ve třídě 15 dětí místo 25?

Páni poslanci, nebo kdo - co takhle přispět ze svých platů na to, aby naše školství k něčemu bylo a neodcházeli z něj učitelé, kteří by třeba chtěli děti něco naučit, ale vzhledem k těmto podmínkám už to raději vzdají?

Nic nového, viďte. Ale před rokem jsem byla jen rodič, teď jsem i na druhé straně barikády a je to moc poučné, to mi věřte.

Majka