Přidat odpověď

Já mám doma tříleťáka, který byl asi tak do 20 měsíců úplně úžasný. Byl takové to "knižní" dítě, vše dělal tak jak měl, byl velice hodný, plakal jen minimálně, krásně jedl, poslouchal, spal celou noc. Dát ho někam na hlídání nebyl vůbec žádný problém, dokonce o něj byla rvačka, všichni ho chtěli hlídat, protože byl bezproblémový. Před druhým rokem ale nastal zlom, jakoby nám ho někdo vyměnil. Začalo vztekací období, najednou nechtěl vůbec spát, sám nejí ani náhodou, jídlo mu musíme nutit. Nereaguje na zavolání, když po něm něco chci, musím mu to říct minimálně pětkrát. Kolikrát mě úplně ignoruje. Začal být hodně živý, neustále běhá nebo skáče po bytě(venku je ale opatrný). Hlídat ho už teď nikdo nechce. Umí celou abecedu a napočítat do třiceti, zazpívá i složitější písničky. Tchýně přišla s tím, že je určitě autista. Tak jsem se objednala do psychol. poradny a doktorka mě uklidnila, že to patří k věku a že se nedomnívá, že by to mělo něco znamenat. Tak nevím, ale jsou to nervy.