Tak já nevím, mě taky říkali tlačit jako na stolici, ale mě to vůbec nešlo, totální blok. Sic jsem měla porod nastudovaný, ale ve skutečnosti bylo vše totálně jinak a já zmatená jak lesní včela na dálnici. Dostala jsem oxytocin (ani nevím proč, kontrakce byly podle mě pěkné a pravidelné, ale tvrdili - tohle Vám pomůže, půjde to rychleji a já kráva věřila, protože jsem o tomhletom prd věděla), píchli vodu, a pak byl mazec. Kontrakce se slily do jedné jediné, a místo aby byly intenzivní a nutili tlačit, tak nic..jen šílená bolest a pořád. Na povel tlačte při kontrakci jsem nechápala jak a co, protože to nešlo. Nakonec jsem byla tak vyčerpaná a bez sil, že mi musela PA tlačit na břicho, aby mimi vylezlo... nástřih byl taky, ale tedy luxusní, velké natrhnutí dovnitř a nesrůstající jizva ještě po 6ti nedělích. O problémech při styku za dalšího půl roku nemluvím radši.
Takže když to tu tak pročítám dokola a pořád, tak mi dochází, že ten oxy byla asi veliká chyba, a s tím pícháním vody, to taky moc nevím. Opravdu závidím všem, kterým se dařilo krásně tlačit v souladu s kontrakcemi a tiše doufám, že u druhého porodu (v květnu) to snad bude lepší, že si to dokážu více ovlivnit. Jinak po zážitku z prvního začínám panikařit hrůzou, že by to mělo být zas podobné, že zas uslyším výhrůžky, že mimi už je uvnitř dlouho a musí ven... (přijeli jsme do porodnice v půl šesté a malá byla na světě 10:20)