No, Milado, já myslím, že Tvé děti buď nenavštěvovaly MŠ, nebo jsi měla štěstí na extrémně obětavé učitelky MŠ.
- Můj syn není postižený ani sebemíň, natož aby musel být krmen sondou nebo přebalován z plen. Ale: podmínkou jeho přijetí do MŠ bylo, aby uměl sám chodit na toaletu (což se stihl naučit těsně před čtvrtým rokem, takže "mohl" jít do školky až poté), aby se nepokakával do slipů (přičemž mírně špinil ještě ve třech a půl letech), a další, drobnější detaily, jako že se sám oblékne nebo si utře nos apod.
Když jsem viděla, kolik dalo učitelce z nejmenšího oddělení práce, aby všechny pouze zdravé děti zkontrolovala nebo pomohla při převlékání, když jsem věděla, že za deště se už s dětmi ani nešlo ven - a my si mohli dedukovat, že proto, že by se každému muselo pomáhat do pláštěnky, a když jsem také viděla, jaké má syn problémy jen z toho, že je pomalejší a nestíhá tempu převlékání... Ne, nedovedu si představit, že by v BĚŽNÉ školce byli ochotni se věnovat těžce postiženému dítěti.
- Možná měl syn jen smůlu na školku - ale i on, zdravý jak řípa, měl ve školce problémy, jen a pouze proto, že měl trochu jiné zájmy, pomalejší tempo - a taky byl poněkud bojácný a nesmělý. Nejen že měl problémy s komunikací s dětmi, ale ani mu nikdo tyto problémy ve školce nepomáhal překonávat a řešit, a naopak byl učitelkám spíš na obtíž. Bohužel ho ani se svým pedagogickým vzděláním a letitými zkušenosmi neuměly jeho učitelky vést, motivovat a pozitivně řídit - naopak ho - přímo ředitelka - přede mnou označila za "vyčůraného". (Bohužel mi všechny jednotlivé detaily došly až pozdě, pár týdnů před koncem docházky. Kdybych si to uvědomila dřív, bez váhání bych ho dala do jiné MŠ.)
- Domnívám se, že je nesmyslné si myslet, že by běžné učitelky v běžných školkách byly schopné (a ochotné!!!) pečovat denně o postižené dítě, včetně přebalování a krmení sondou. - Jsou-li mezi čtenářkami výjimky, mohou se ozvat...
M.
Předchozí