Přidat odpověď

Jen na odlehčení, než vysmahnu - já jsem si na sobě všimla, že mám ve vetšině čekáren Lurdy. Chodím k lékaři opravdu zřídka a když už domácí prostředky selhaly, nebo je situace celkově prostě neúnosná - a zcela pravidelně se mi stává, že se mi v čekárně začně stav zlepšovat, jak se blížím na řadu, tak si říkám, cože tam vlastně budu hledat, u toho doktora, sílí ve mne dojem, že ve srovnání s ostatními jsem úplně OK, a nakonec to končí často tím, že vlezu do ordinace dobře se cítící, s úsměvem na rtech a vlatně to celé působí dojmem, že jsem šla náhodou kolem, tak se jdu jen trochu poradit. Stává se mi to i u zubaře - nekolikrát jsem se nemohla v noci dočkat,až bude ráno, ráno před sedmou jsem dorazila mezi akutní, a než mne zubařka vzala, tak jsem už ani nebyla s to si vybavit, kterej rub mne vlastně přesně bolel.