Přidat odpověď

já nemám co radit neboť jsem de facto taky nezaměstnaná, protože ročního syna nemá kdo hlídat, ale co si vzpomínám v době, kdy jsem byla ve vedoucích funkcích a své zaměstnance si vybírala, tak vím:

-nikdy jsem nevybírala mezi svými známými /jak se často traduje/, těm raději sehnala práci někde na sousedním pracovišti
- důležitá pro mě byla loajalita /odmítla jsem lidi, kteří pomlouvali předchozí zaměstnavatele, i kdyby měli stokrát pravdu/
- hezky napsaný životopis v pěkných deskách nebo obálce, ne přeplácaný, ale graficky příjemně upravený, všechno čisté a pečlivé
-žádný zmatky, vyvarovat se, že se někdo třikrát objedná na nějaký čas a třikrát schůzku zruší
-pečlivě si přečíst inzerát a reagovat přímo na něj, žádné univerzální odpovědi
-pokud někdo opakovaně zavolal, jak je konkurz daleko, zda má šanci, nevnucoval se, ale staral se
-choval se příjemně, nezmatkoval, mluvil jasně a hlasitě, NEŘÍKAL já mám dvě děti a nikdo mě nechce zaměstnat, ale řekl třeba, že je nutné aby z rodinných důvodů mohl pracovat max. do 16.00 /někdo vyzvedává děti ze školky, někdo má nemocnou babičku o kterou se stará, někdo chodí na dialýzu nebo na jiné lékařské věci/
- choval se celkově optimisticky, ale ne zase, že jsme spolu pásly krávy

někdy jsem se strefila, někdy jsem se sekla, ale pracovat s někým na koho se můžete spolehnout je fakt výhra, skoro bych řekla, že ta loajalita je zásadní, jednou jsem vzala jednu paní ze soucitu, do smrti toho budu litovat, ale chyba se stane, že

důležité je přinést si nějaké hodnocení z předchozího zaměstnání...

snad tímto někomu pomůžu, i když každý šéf je jiný a já jsem byla docela náročná