Přidat odpověď

Jája
Je to všechno jen v lidech.Já jsem měla štěstí na normální ženský.
Přišly a když viděly že jsem naštvaná,tak se ještě omlouvaly.
Daly si se mnou kafe,pokecaly jsme,ony mi vysvětlily že by mi měli prošmejdit lednici,výbavu na dítě,mrknout pod pokličku,ale že to co vidí od stolu jim stačí na posouzení že je u nás vše OK.Potom k nám občas zajely a bylo to pokaždé stejné.Někdy jsem musela já za nimi abych něco podepsala a v podstatě mi zároveň zdělila paní že kdyby něco,tak u nás byla...
No ale zase je fakt,že já byla jen svobodná a tatínek dětí s námi bydlel-chyběla jen ta svatba.
Potom ale když slyším v TV jak někde na to dlabou a chudáky děcka vlastní rodina týrá,tak si říkám,že je pořád lepší milionkrát jezdit a "otravovat" zbytečně,než 1x něco zanedbat.Takovou soc.pracovnici bych dala rovnou do lochu s rodiči co týrají své dítě.
Jednou je to její práce,tak ať jí dělá.