Přidat odpověď

Ale jo, ať kontrolujou, je to jejich práce, ale mně to připadalo jako buzerace. Dítě bylo najezené, tak co je jí do toho, jestli má zrovna dneska bábovku s kakaem? Co je jí do toho, kolik má dětských knih? My to neměli kam dávat a knihovna byla ideální řešení: půjčím, vrátím. Tolik kníh, jako má knihovna, v životě mít nebudu. Dodneška tam chodím a co potřebuju, si půjčím. Navíc jsme měli velkou rodinnou knihovnu, bylo tam možná 500 svazků. Takže její poznámky o tom, že dítě nemá vlastní knihy nebo jich má málo, fakt považuju za buzeraci.
Navíc měla kliku, přišla v létě, kdy se nemuselo topit. My tenkrát topili uhlím/dřívím, to bych k povídání s ní ještě lítala do sklepa a topila. Mohla jsem jí taky nechat, aby mi vyhrabala popel z kotle a zatopila, taky mi mohla pomoct v lese sbírat dřevo nebo nasekat kosou trávu pro králíky a obrátit seno. Vždyť ta bába vůbec nevěděla, jak žijeme! Nemít králíky, tak jsme vůbec neznali maso. Na dítě jsem si šila sama, vyšlo mne to levněji. Já potřebovala práci, ne buzeraci od nakrklé báby, co ji sprdnul vedoucí, a která měla doma babičku, aby jí v případě potřeby hlídala děti.