Přidat názor k článku Vlk Karkulky nežere! – aneb jak je to u nás s vlky?

Martine, chápu, že někdo může mít z Duhy kopřivku, já ji zas mívám z jiných věcí a lidí :-))
Pár aktivistů z Duhy jsem znala a musím říct, že téměř všichni mi byli sympatičtí. Hodně nepřátel si získali některými nátlakovými akcemi (Šumava, Temelín atp.) - ale dělají i tak mnoho dobrého. Konkrétně pro lesy - např. pracovně-osvětové Týdny pro les po celé ČR, byla jsem u jednoho tady v Jizerkách. Nejvíc se píše o senzacích a skandálech, o postupné pomalé práci moc slyšet není.
Nemyslím, že by nevěděli, o čem je řeč. Mají kontakty s mnoha zoology, ekology aj. odborníky. Pohybují se hodně v terénu.
Co se týče plachosti - máš pravdu, to mi vypadlo: jistěže i u nás se vlci přibližují k lidským obydlím! Jsou totiž velmi zvědaví, často třeba hodiny sledují salaš, aniž by chtěli útočit. Přímému kontaktu s člověkem se ale skutečně vyhýbají.
Samozřejmě, k napadení hospodářských zvířat došlo. Ani tomu se ale nemůžeme divit, neboť 100 (nebo kolik?) let od vyhubení vlka na něho lidé jaksi pozapomněli... Takže ovečky proti němu nebyly zabezpečeny... Když staří učili mladé lovit, prý došlo k více útokům na zvířata. Což se vlčí smečce v Beskydech stalo osudným... :(
A jiná věc je otázka škod napáchaných kříženci vlků se psy...
Ještě dovol citát na závěr:
"Jeden z hlavních argumentů proti šelmám – jejich útoky na hospodářská zvířat – pozbyl v současné době aktuálnosti díky zákonu o náhradě škod způsobených zvláště chráněnými druhy z roku 2000, podle kterého jsou škody způsobené velkými šelmami na hospodářském zvířectvu, úlech, polních plodinách apod. plně hrazeny státem."