Přidat odpověď

U nás máme obecně respektované pravidlo, že si děti mohou přinést vlastní hračku, nicméně nesou si za ni odpovědnost, tzn. hlídají si, aby se jim neztratila (pokud se jim někam zatoulá,nehledá ji paní učitelka, ale dítě samo), dávají si pozor, aby se nezničila, musejí se umět dohodnout s ostatními dětmi ohledně půjčování bez jakýchkoliv sporů a tahanic. Pokud jsou nějaké spory nebo si s hračkou hrají děti nějaké násilné hry (viz gormiti), pak jde hračka do šatny do pytlíku.

Pokud máte takto nepříjemné "konflikty" ohledně hraček, řešila bych to nejprve mezi 8 očima- obě děti plus obě maminky a řekla bych mamince i jejímu dítěti, že si nepřejeme, aby si dcerka brala něco domu. protože máme hraček dost příp. jiné tvé důvody. A řešila bych to opravdu jak s maminkou, tak výslovně i s jejím dítětem (přičapni k němu na bobek a řekni mu, že si to tak přeješ a byla bys ráda, kdyby to respektovalo); doma bych to ještě připommněla tomu svému. Důležitá je ta dohoda všech pohromadě. Pokud by se opakovalo, že si chce K. něco domů odnést, připomněla bych : pamatujete si, holky, že jsme se dohodly na nějakém pravidle, a to je třeba dodržovat; bez dalších diskusí a dohadů bych vrátila hračku a jdeme. Ale důsledně dodržovat, už nikdy nepovolit, v tom je klíč úspěchu. Pokud by to druhá maminka a její holčička nechtěly respektovat, zapojila bych do toho i učitelku.

Hodně zdaru. :-D