Přidat odpověď
Tak to nevím, jestli nařídit. Soboty jsem zažila coby brigádník v dělnické firmě, kde se ale vedení se zaměstnanci domlouvalo. Zaměstnanec kolikrát řekl "ne" a pak se ptali dalších. Byly za to výhody, takže to někdo vždycky vzal.
Jednu z prací jsem měla včetně sobot a nedělí, kdy jsem přijížděla domů okolo jedenácté večer (obchodní centrum, nikdy víc).
Teď po mně nikdo soboty nechce, ale občas se musím povinně v sobotu zúčastnit nějaké akce. Třeba maškarní, sportovní hry a podobně. Obvykle se to nedozvím moc dopředu. Kolegyně, které mají děti, to vítají, já to nesnáším.
Předchozí