Reáto, chápu tě. Před 5 měsíci mi zemřel tatínek a pořád to nějak nezvládám "zpracovat". Skoro každý večer u sebe v pracovně zapaluji svíčku a povídám si s jeho velkou fotografii, zdá se mi o něm - nedávno to byl sen, že jsem jej objímala a úplně jsem cítila jeho vůni - když jsem se probudila, brečela jsem až do rána, že to byl jen sen... Ach jo, taky mám sto chutí udělat něco, abych s ním mohla zase mluvit.