Přidat odpověď

Kláro - má dospělá dcera si určuje třeba čas strávený u PC dle svého - tam nemohu zasahovat a ani by to nemělo smysl. Ovšem i ona má své povinnosti a pokud je nebude plnit, tak jí pokrátím kapesné - tak to je a taková je dohoda. A u mých mladších dětí? Já určuju, kolik času stráví na PC, za současného počasí by tam byly nejraději od rána do večera. Sice je svým způsobem chápu, ovšem to jim nedovolím - vědí to, ale občas se prostě zapomenou. A co se týká úklidu - chápu, že mají nastavenou hranici jinde než já. Co je podle nich vzorně uklizeno, to pořád vidím jako chaos. Ale fajn, je to jejich pokoj, uklízet si ho musí sami a utírat prach taky - to nebudu u nich dělat ani náhodou. Ale kdy - to je na nich. Bezpodmínečně si musejí uklidit v případě, že nemají volný pracovní stůl - to je moje jediná podmínka. Takže když si završí povrchy a začnou vršit i na prac. stůl, mají smůlu, musí být uklizeno.
Jinak - známky mě zajímají, neboť to vypovídá o tom, jak si ve škole vedou. A starší je srozuměn s tím, že pokud kvůli PC bude mít výpadek ve škole, bude i dlouhodobější zákaz na PC, neboť dohnat výpadek nejde ze dne na den. Nad výsledky ve škole mladšího syna mám jistou moc, neboť to z větší části závisí na tom, zda je či není odpovídající domácí příprava. Zatím se mi to podařilo nastavit tak, že on to chápe a poměrně ochotně pracuje. A nechce se mi myslet na to, až se mu nebude chtít, protože to pak jednoduchý skutečně nebude.
Taky nesnáším příkazy a zákazy typu - teď hned. Ovšem všechno má svoje hranice. Demokracie bez hranic není demokracie, ale anarchie.
Tvé děti samozřejmě neznám, ale jeden příklad:
jedna moje známá - ta byla moderní tak, že teď je zas moderní, protože jinak by byla zoufalá /myslím ve vztahu ke svému synovi/. Je mu 21 let, zatím má stále ukončené základní vzdělání a vypadá to, že to tak možná i skončí, i když je skutečně chytrý. Ale - stále přestupoval z jedné střední školy na druhou, až ho nikde nechtěli, tak šel na učňák a tam už je opět v prváku - po xté. Ona je celkem spokojená, že z ní netahá peníze a prý nepije a nevymetá večírky, on ovšem nedělá vůbec nic, tudíž sedí celý dny na PC doma a čeká, co maminka připraví jídlo a zda mu přinese z obchodu coca colu. Prej - je přece dospělý, co mohu dělat? No, má pravdu, teď už jen málo. Jenže ona nechce dělat vůbec nic, protože přece nebude dospělýmu klukovi nařizovat, co by měl. Dle mýho - by teda měla, aby si uvědomil, že je dospělý a svéprávný a že má práva, ale taky povinnosti. Tak to chodí.