Přidat odpověď

já teda nemám vyloženě diagnostikovanou hyperaktivitu, ale děti jsou neustále v pohybu a taky jsme měli problém s tím, že neustále někam odbíhali a já je pak sama krmila třeba v obýváku, když si hrály. Poté co jsem párkrát vylila polévku do koberce s vysokým chlupem, řekla jsem dost. Je jídlo, naservítuju ho všech členům ke společnému stolu a jde se jíst. Já se v klidu najím a je neřeším. Samozřejmě, kdyby se pokoušely s jídlem prasečit, okamžitě jim to odnášim a náhrada neni. Ze začátku to bylo tak, že párkrát zobly a byly v trapu, časem,ale zjistily, že už za nima se žličkou nepudu a když si to včas nesnědí, tak bez řečí odnášim. Takže to celkem funguje. Myslim, že základ je tvůj příklad. Né na něj dohlížet, řešit, nadávat, ale ukázat svým příkladem, jak se má stolovat. Řekla bych, že za pár let bude jíst v pohodě