Přidat odpověď

Je to mnohem složitější - lidé jako ona jsou závislí na jídle, své deprese řeší přejídáním. Zeptej se někoho, kdo má depresi, jak s ní bojuje - určitě ti řekne, že velmi těžko a hlavně dlouho.....
Když je někdo závislý na alkoholu nebo drogách, prostě je musí eliminovat ze života, aby se závislosti zbavil (a taky to není snadné). Jenže jídlo musíš jíst každý den, několikrát denně musíš se závislostí bojovat (jaké jídlo a kolik si dáš...).
Ta holka měla velké štěstí, že se dostala na takový tábor a mohla tam být tak dlouho - bohužel to nebylo dost dlouho, aby zvládla návrat domů. Jistě byla součástí i nějaká psychoterapie, ale nevíme, jestli pokračovala i doma - to by rozhodně měla. V 17 je mladý člověk dosti labilní, s nízkým sebevědomím, umřel jí táta, oblečení je jí malé, nikam se nevejde (kino, sedačky ve veřejné dopravě, kavárny...) občas se jí někdo posmívá a spousta věcí, které si neuvědomíš, dokud na tom nebudeš podobně - s tím se těžko zbavuješ depresí a závislosti.
Určitě největší podíl a vinu má rodina. Bohužel, takový člověk musí mít obrovské štěstí jak na lékařskou péči, tak na podporu rodiny a známých (rozhodně dlouhodobou), aby byl schopen svůj stav uspokojivě vyřešit.
To, že by si hradil lékařskou péči "za své" nic neřeší, jen prohlubuje pocit vlastní neschopnosti - mimochodem si nemyslím, že by selhání orgánů u morbidně obézních (tak většinou umírají) bylo dražší než např. neukázněný diabetic či kuřák (ale nechci se pouštět do nejaké polemiky)
Holka je zkrátka chudák a dle věku soudím, že k tomu přišla jako slepý k houslím :-(